Proč mají sportovci tak vysoké příjmy?
Aby sportovec dosáhl na pohádkové příjmy musí vyniknout v odvětví, kde ti nejlepší si opravdu přijdou na pěkné peníze. Ne každý sport je komerčně dobře využitelný, takže například nejúspěšnější světový kajakář asi nebude mít takové příjmy, jako jeho fotbalový kolega.
Další skutečnost, na kterou se často zapomíná je to, kolik musí rodiče i samotný sportovec investovat do svého sportovního růstu, než se mu podaří prosadit. Zapomíná se i na to, že většina z nich se vůbec neprosadí a jako vzpomínky na tento neúspěch jim zůstanou dluhy a někdy i podlomené zdraví.
Tedy pokud se někomu ze sportovců podaří, že jej jeho sport dokáže uživit, většinou musí vynaložit na tento úspěch mnohem více úsilí, než ostatní lidé, aby je uživila jejich profese.
Pro sportovce je dalším strašákem to, co bude až přijdou neúspěchy, konec kariéry, onemocnění. Ne všem se podaří vydělat takovou částku peněz, která by jim zaručila klidný zbytek života, proto mnoho sportovců studuje, aby měli možnost nového uplatnění v dobách, které přijdou.
Příjmy ve sportu jsou určeny jeho atraktivitou a sledovaností. Populární sport se využívá k propagaci firem a jejich výrobků. Část těchto prostředků dostanou i sportovci, jako odměnu. Čím větší sledovanost, tím větší příjmy.
Takže pokud někdo má to štěstí a dostane se na vrchol pyramidy ve sportu, kde jsou nadprůměrné příjmy, není třeba mu závidět. Je za tím vším mnoho odříkání a ne všem tyto vysoké příjmy přinesou štěstí. Většinou přinesou užitek těm, kteří jsou velmi skromní a vlastně ani tyto peníze nepotřebují, protože si vystačí s minimem.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.
Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).
I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.
Sociální- důchodové a nemocenské
https://www.mpsv.cz/nemocenske-pojisteni MINISTERSTVO PRŮMYSLU A SOCIÁLNÍCH VĚCI
https://www.cssz.cz/web/cz/zmena-vyse-minimalnich-zaloh-osvc-v-roce-2019 ale je tam i pro rok 2020
Zdravotní pojištění OSVČ
Revírní bratrská pokladna
Zdravotní pojištění
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.
Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.
Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)
Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty
Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)
Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ a zahraničního zaměstnance
Činí 2,3 % z vyměřovacího základu.
U OSVČ a zahraničního zaměstnance je vyměřovacím základem pro placení pojistného na nemocenské pojištění tzv. měsíční základ, jehož výši si určují tyto osoby. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2009 se jedná o částku 4 000 Kč. Měsíční základ nesmí být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Měsíční základ nesmí být vyšší 1/12 maximálního vyměřovacího základu (v roce 2011 vyšší než 148 440 Kč).
Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je u OSVČ a zahraničních zaměstnanců splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Citace ze zdroje: Nemocenské pojištění na stránkách MPSV
Kdo dluží jedno tele, je v kleštích věřitele.
Kdo dluží množství žírných stád, může si v klidu hodovat.
Pointa je v tom, že pokud dlužíte málo a jste v problémech tak věřitelé neotálejí a raději si vezmou zpět to, co zapůjčili. Pak dlužník zůstává bez majetku, výrobních prostředků a většinou i bez domu.
U velkých dluhů se věřitel spokojí raději s pravidelnými splátkami a ať se o propůjčený majetek stará někdo jiný. Ten kdo dluží hodně pak má z propůjčeného majetku i výhody (pokud je šikovný a ekonomicky myslící). V našem případě si dlužník hoduje, protože má dost velký obrat na to, aby dokázal splácet úvěr a měl i dobré živobytí (no a když dojí, tak si pro sebe vždy nějaké mléko odlije, ve velkém se to ztratí a tak má každý den hody).
Editace: 2013-06-25 15:51:16
Počet článků v kategorii: 115
Url:proc-maji-sportovci-tak-vysoke-prijmy